“Podunajská federace
Patrně nejznámější návrh Podunajské federace je politický koncept, který byl během 2. světové války v letech 1939–1945 navržen ministerským předsedou Winstonem Churchillem pro nové rozdělení centrální Střední resp. Jihovýchodní Evropy po válce.Tento koncept však ztroskotal na zamítavém postoji Roosevelta a Stalina na konferenci v Teheránu ve dnech 28. října až 1. prosince 1943, neboť to se nehodilo do jejich plánů na poválečné uspořádání Evropy.
Předpokládaná role států při poválečném uspořádání
Hlavní důvod snahy o obnovení Rakouského císařství můžeme spatřovat v teorii mocenské rovnováhy na evropském kontinentu. Winston Churchill byl přesvědčen o nutnosti velmoci ve Střední Evropě, k omezení vlivu Sovětského svazu na Balkán a Německou říši. Z důvodu předchozího anektování Rakouska a Československa během nacionálně socialistické Německé říše měl být novému státu přiznán status oběti, a podobně jako Francie měl být uznán jako jedna vítězných mocností.

Rozbití R-U byla chyba, nezaslepení to věděli již tehdy, nacionalisti to nepochopí nikdy. Ale stačí jen z revidovat posledsních 92 let a nebo se podívat na jakoukoliv soudobou politickou frašku v českých luzích a hájích a je to jasný. Kde domov můj můžeme hledat do nekonečna, ale ten pravý, ukradený již nikdy mít nebudeme !
Český náhled (československý) na dobu vlády Franz Josefa I. je ovlivněn “haškovským Švejkem”. V krátkosti – kdyby Franz Josef I. byl takový despota a omezený člověk, jak ho prezentuje spisovatel Hašek, nebylo by Národní divadlo, průmyslová revoluce, Smetana by nemohl skládat své skladby, nepostavily by se tisíce staveb, které dnes nesou název představitelů mnohem pozdější doby, nemluvilo by se (tehdy) na Karlově univerzitě česky………”